Stát a obce jsou jako zlatokopka, která se přisaje na milionáře a vysává jeho kreditku. Na oplátku se vedle něj stává ozdobou a občas mu i poskytne něco málo té rozkoše. Každou chvíli přijde a nutně potřebuje tu kabelku, tu auto, jindy zase botičky nebo šperk. Vlastní peníze nemá, takže musí zamrkat očičkama a vytáhnout prachy z toho trumbery s kontem.

Stát a obce se chová stejně – když se jim nedostává peněz, sáhne do kapsy lidem, vezme si, co potřebuje. Jednou, dvakrát, stokrát. Nikdy nic nevrací. Oproti zlatokopce se navíc snaží říct tomu nebohému trumberovi, že to dělá pro něj a jeho dobro. Protože když má stát nebo obec hodně peněz, tak se přece máme dobře všichni. I proto se teď třeba v Ostravěsnaží zvýšit daně z nemovitostí na dvojnásobek. Proto každý rok narůstají komunální poplatky. Proto rostou spotřební daně. Proto ministr financí vydírá každého občana státu. Ta státní a obecní zlatokopka zase potřebuje kožíšek, který ovšem zahřeje jen ji, nikoli toho, který to platil. Zase potřebuje botičky, které na nohu sednou jenom ji a nikoli daňovému poplatníkovi. A taky se potřebuje ozdobit šperkem (rozuměj přijmout více úředníků, postavit nepotřebnou blbost nebo zadotovat spřízněný spolek).