Ať už se nám to líbí, nebo ne, Evropa se v poslední době, během uprchlické krize, názorově rozdělila, a to nejen na úrovni vlád, ale i na úrovni běžných mezilidských vztahů. Výjimečné nejsou ani názorově rozpolcené rodiny…

Jedni si neumí představit budoucnost Evropy se statisíci přistěhovalci z muslimských zemí, druzí si naopak neumí představit svět jinak, než dokonale promíchaný Babylon, kulturně, nábožensky, úrovní představ životních hodnot.

Každý má právo na názor, ve finále by však měl zvítězit ten postoj, který má nejblíže k realitě. Položme si tedy jednoduchou otázku – je reálné, aby Evropa fungovala ve smyslu, jak si my, Evropané, fungování vyspělé společnosti představujeme, v podobě slepence určitých křesťansko-západních hodnot, a hodnot, které ke svému fungování vyžaduje islám?