„Totalita“ a „diktatura“. Dvě slova s podobným významem i praxí. Během téměř čtvrtstoletí relativní svobody se mnozí snažili, aby se historie tentokrát už konečně neopakovala. Kdo jen chtěl, měl k dispozici nepřeberné množství dokumentů o tom, jak se k moci dostal Hitler, Lenin, Stalin i další hrůzovládci.

Ale přesto — nebo možná právě proto — se spirála historie opět dostává nad bod, nad kterým stála před necelým stoletím. A Totalita se stala mlhavou představou z říše mýtů: něčím, co „se v naší vyspělé společnosti nemůže stát“, „co už lidé nedopustí“…

Jenže přesně totéž říkali naši Židé v roce 1937.