Marx, Stalin i Vladimír Uljanov by dnes zřejmě nestíhali přijímat blahopřání. Jejich pomatené vize o sociální rovnosti a beztřídní společnosti se začínají pomalu naplňovat. Se stejnou vyjímkou jako v bolševickém Rusku.
Vládnoucí kasta je schopná za svoje naplněná koryta obětovat třeba celé skupiny vlastních obyvatel či ožebračit všechny schopné a pracovité lidi, jen aby měla dostatek prostředků na udržení vlastní moci a poplulistické programy “sociální pomoci” pro líné, neschopné, závistivé a naprosto nepřemýšlející užitečné idioty, kteří jim svými volebními hlasy zase na nějaký čas zaručí pohodlí nadstandardně placených teplých místeček ve státní správě.
Volby se staly pimprlovým divadlem, kdy jeden zloděj křičí: “Chyťte toho druhého zloděje!” Přitom se ale jen třese na to, až bude moci konečně zasednout nad balíkem přerozdělovaných peněz a spokojeně pořádat výběrová řízení na státní zakázky, udělovat granty, obchodovat s obecními pozemky, nakupovat předražené zbytečnosti do státních institucí či levně, s drahou provizí pro rodinou konzulatční firmu, prodávat zbytky státního majetku. Vše samozřejmě v mezích na míru ušitých zákonů
